Silvestrovské a novoroční vyjíždky

Od roku 2001 jsme začali vždy na sklonku roku starého či začátkem roku nového vyrážet na cyklovyjížďky, jejichž cílem bylo jediné – vyhodnotit uplynulou sezónu a naplánovat akce na rok nadcházející. Vzhledem ke směnovému kalendáři tyto akce nemohou mít pevný termín, nicméně konají se vždy co nejblíže k přelomu roku.

Historicky první cyklovýšlap se uskutečnil 1.1.2001. Zúčastnili se jej pouze čtyři borci, ale tradice byla založena. Pepa, Petr, Karel a Boris vyrazili po zledovatělé silnici na Klučovskou Horu, kde to chtěl Pepa vzhledem k prochlazení způsobeném nedostatečným oblečením otočit zpět. Sjezd dolů po ledovce ho však odradil, takže všichni absolvovali celou trasu v délce 38 km. Přes Lipník, Petrůvky, Slavice, Kojetice až do Starče, kde bylo v místní hospodě krátké občerstvení v podobě posilujícího grogu.

2002 - 2.ročník

Tento rok nás vyrazilo 1.ledna už 5 - Boris, Pepa, Petr, Honza a já. Za slunečného leč velmi mrazivého dne jsme po zasněžené a umydlené silnici vyrazili směrem na Jalovec. Nakonec jsme se do hospody v tomto lyžařském areálu dostali. Dali jsme si dobrou svíčkovou, pivo, někdo jen čaj a ani se nám z příjemně vytopené hospůdky zaplněné lyžaři vůbec nechtělo. Pepa s Borisem z obavy, že nestihnou dojet za světla domů, tak vyrazili o něco dříve. My ostatní jsme odjeli na cestu domů o něco později, takže jsme dojížděli do Třebíče už za soumraku. Vše se ale obešlo bez pádů či jiných komplikací.

Na Silvestra tohoto roku bylo opravdu hnusně – déšť spolu se sněžením zřejmě odradil více cyklistů, takže jsme vyrazili nakonec jen čtyři. Petr, Karel, já a nováček Ivan. Naším cílem vzhledem k počasí byla opět Klučovská hora, kde jsme chtěli povzbudit našeho kamaráda Pepíka. Ten se tentokrát rozhodl pro tradiční silvestrovský běh na Klučovskou horu. Pepa se skutečně až k obrátce na kopec dostal. Snažili jsme se ho motivovat několika výkřiky, ale vypadalo to, že nás moc nevnímá. Dokonce pohrdl i nabídkou čaje z Karlovy termosky. Z Klučovské hory jsme přes Klučov a kolem Kožichovic jeli rovnou domů, neboť jsme byli totálně promočení.

2004 - 4.ročník

Tento rok jsme si dali 2.ledna opět sraz u Cyrila a sešlo se nás osm - Petr, Karel, Milan, Pepa, Michal, Mates, Jirka a já. Pepa dorazil na poslední chvíli neb doma bojoval s nastavením svého cyklocomputeru. Jako cíl jsme zvolili Sádek. Za mrazivého, ale krásného slunečného dne jsme si to přes Stařeč a Mastník namířili k Sádku. Ve Starči se k nám přidal ještě Boris. Nad Mastníkem jsem udělal pár zimních fotek, krátce jsme se ještě zastavili na křižovatce do Kojetic a ochutnali navzájem vzorky z našich placatek. V restauraci na Sádku jsme se rozehřáli, posilnili chutným jídlem, grogem a pivem a kolem čtvrté jsme vyrazili na cestu zpět. Zvolili jsme zkratku přímo z kopce do Kojetic, kde děti měly krásnou rovnou klouzačku vytvořenou přímo na silnici. Užasle na nás zíraly jak jsme rychle sjížděli ledovou stopou. Nikdo ale nespadl. Přes Mikulovice, Slavice a Terůvky jsme skončili v hospůdce na Slavické, kde se konal závěrečný rozbor. Tentokrát jsme hodnotili nejen cyklistický rok, ale i vzorky slivovic z našich placatek. Nálada vygradovala takovým způsobem, že ze Slavické jsme ještě s Pavlem a Petrem vyrazili do Kožichovic otestovat nově otevřenou restauraci. Že nikdo nespadl cestou zpět z Kožichovic domů byl zázrak…

2005 - 5.ročník

Ve 13:00 se u Cyrila sešel rekordní počet dvanácti účastníků – Petr, Pepa, Karel, Michal, Víťa, Jirka, Radek, Ivan, Boris, Mirek, Petr H. a já. Nebyl žádný sníh ani velká zima, tak jsme trasu mírně prodloužili. Vedla tentokrát přes Stařeč, Čechočovice a lesní asfaltkou opět na Sádek. Zde se k nám připojil ještě Sam. V hospodě bylo narváno. Jako obyčejně jsme se rozseděli, což nelibě nesl Pepa a předčasně nás opustil. Zbytek výpravy se přesunul k závěrečnému rozboru na Slavickou už za šera.

Tento rok jsme 1.ledna začínali na náměstí již v 11:30 a dostavilo se nás sedm – Petr, Pepa, Karel, Ivan, Mirek, Jirka D. a já. Na Sádek dojeli na kolech ještě Honza Š. a Sam a na běžkách se dostavili Michal, Boris a Karel T. Trasu jsem zvolili nezvykle dlouhou – přes 40 km. Přes Poušov, Řípov, Červenou Hospodu, Hvězdoňovice, Pokojovice, Chlístov a Rokytnici na Sádek. Silnice byly velmi rozdílné. Ve městě slaná voda stříkající vysoko za kolem, na okreskách ujetý ale posypaný tvrdý sníh. Místy byla bohužel místa, kde sůl sníh částečně rozpustila bylo to jako jízda v hlubokém písku. Na Sádku jsme si dali pivo, česnečku a smažák a zhruba ve tři jsme pokračovali přes Mikulovice, Slavice a Terůvky jako tradičně na Slavickou. Rozseděli jsme se jako obyčejně, venku začalo hustě sněžit a během pár minut byla naše kola venku zasypaná bílou peřinou. Mirek se snažil několikrát opustit hospůdku, ale zamčené kolo a ztracený klíč mu několikrát zabránilo v cestě do Kožichovic. Horší však byl Ivanův návrat do Starče. Ten se v borovinském kopci setkal s protijedoucím náklaďáčkem a skončil na jeho předním skle. Jen díky cyklistické přilbě a péči lékařů třebíčské JIP toto „setkání“ neskončilo fatálně…

2006 - 7.ročník

30. prosince nás začínalo od Cyrila devět – Petr, Karel, Boris, Víťa, Jirka K., Jirka D., Petr R., Milan a já. Bylo velmi mrazivé počasí a bez sněhu na silnicích. Trasu jsme zvolili pouze 15 kilometrovou přes Poušov, Řípov, Červenou Hospodu, Steklý, Čechočovice a lesní asfaltkou na Sádek. Závěr na Slavické se po loňské zkušenosti tentokrát odehrál umírněně. Na kole sem přijel i Mirek a pěšky nás navštívil i Ivan, a tak jsme zavzpomínali na jeho loňskou havárii.

Na zasněženém náměstí se nás sešlo na Silvestra devět - Petr, Karel, Jirka K., Jirka D., Radek., Ivan, Mirek, Boris a já. Trasa byla stejná jak minulý rok, tzn. přes Poušov, Řípov, Červenou Hospodu, Steklý, Čechočovice a lesní asfaltkou na Sádek. Počasí bylo inverzní a při výjezdu nad Steklák a na Sádku lehce prosvětlovalo i sluníčko. Zimní krajinu dokreslovala i výrazná námraza na stromech. Barmanka na Slavické nám tentokrát věnovala velkou péči (zejména Jiří ji velmi zaujal) tak jsme se zdrželi trochu déle. Návraty domů proběhly ale v pohodě a bez kolizí – aspoň nikdo o žádné později nemluvil…

V předposlední den roku jsme začínali od Cyrila ve 12:30 a pouze v počtu šesti kusů - Petr, Karel, Jirka D., Mirek, nový účastník Roman a já. Trasa opět stejná, tzn. přes Poušov, Řípov, Červenou Hospodu, vypuštěný rybník Steklý, Čechočovice a lesní asfaltkou na Sádek. I počasí bylo velmi podobné loňskému – bez sněhu a inverze. Na Sádek dorazili i pěší turisti z výšlapu na Marenku – Víťa, Jirka K., Ivan a další. Zakončení na Slavické proběhlo ve vší slušnosti a nebyl zaznamenán ani žádný problém s dojezdem domů.

Novoroční vyjížďka se tentokrát vzhledem ke směnovému harmonogramu konala až 8.ledna a jako obvykle jsme se sjeli u Cyrila. Třebíčské náměstí tento rok bylo pokryto souvislou vrstvou sněhu a panovala zde pravá zima. Sjelo se nás pět – Petr, Víťa, Milan, Jirka D a já. Jeli jsme přes Borovinu, kde se připojili Roman, Jirka K. a Petr R. Ve Starči se připojil ještě Ivan. Díky komunikačnímu šumu snad poprvé během všech ročníků jsme se ve Starči rozdělili – jedna část pokračovala na Mastník a druhá na Čechočovice. Nicméně po chvíli vzhledem k tomu, že za námi na Mastník nikdo nepokračoval, jsme se otočili a jeli za zbytkem do Čechočovic. Silnice byly pokryty uježděnou vrstvou sněhu, ale lesní asfaltka přes Zadní horu byla pokryta souvislou vrstvou 10 cm sněhu. My jsme v netknutém prašanu vytvářeli první stopy. Občas jsme najeli na schované ledové plotny a tak i několik pádů do sněhové peřiny bylo zaznamenáno – vše ale bez následků. Po tradiční zastávce na Sádku jsme pokračovali přes Kojetice a Mikulovice do Slavic. Sněhu bylo na silnici ještě více a netradičně jsme se rozhodli ještě stavit Na kovárně ve Slavicích a popřát majitelce této příjemné hospůdky vše nejlepší do nového roku. Na Slavické jsme dokončili rozbor uplynulé cyklosezóny a naplánovali cesty na letošek.

Na předsilvestrovskou jízdu jsme vyrazili již ve středu 29.12. Ani mrazivé počasí (- 5 stupňů) neodradilo od této akce 10 borců. Půl hodiny po poledni jsme se postupně sjeli v této sestavě – Petr, Karel, Víťa, Jirka D., Jirka K., Pepa, já a staronový účastník Pavel M., který přijel v nové a velmi slušivé lyžařské přilbě černé barvy, zakoupené v Kauflandu za 500 Kč. Ve Starči se k nám tradičně přidal i Ivan a v předstihu dorazil individuálně na Sádek kratší trasou i Boris. Trasu jsme zvolili stejnou jako minulý ročník, tzn. Přes Borovinu, Stařeč a Čechočovice do kopce k odbočce na lesní asfaltku přes Zadní horu. Byl sice mráz ale jinak ideální podmínky pro cyklistiku – bezvětří a sluníčko. Na rozcestí jsme se rozdělili neb někteří nechtěli riskovat pády na zledovatělé lesní cestě a raději pokračovali po suché přemrzlé asfaltce dál do Rokytnice. Cesta lesem byla sice tentokrát beze sněhu, ale pokrytá ledovými krustami stejně jako loni, což zapříčinilo opět několik lehkých pádů. Na Sádku jsme si navzdory v posledních měsících upadajicí kuchyni i obsluhy objednali zdejší speciality - topinku s masovou směsí a Mexiko, ostřejší masíčko s fazolemi a chlebem. Místo topinky donesl zapomnětlivý číšník bramboráky a Mexiko bylo studené…Ivan zkoušel štěstí ještě s palačinkou plněnou opravdovými malinami, ale přes počáteční ubezpečení, že maliny opravdu budou nakonec pingl přišel s omluvou, že palačinky nemají. Tentokrát se nám podařilo opustit hospodu ještě za světla a tak jsme na Slavickou dorazili brzy. Pepa, Ivan a Boris se už závěrečného rozboru z různých důvodů nezúčastnili, naproti tomu sem dorazili účastnici jízd z minulých let – Radek a Mirek. Na rozdíl od poklesávající úrovně Sádku je Slavická jistotou a nikdy nás nezklamala. Dokonce i chleba tentokrát měli jako přílohu k ohřívané sekané. Závěrečné zelené tečky byly důstojným završením letošní vcelku úspěšné cyklosezóny.

V roce 2011 se předsilvestrovská jizda uskutečnila v úterý 27.12. Zřejmě kvůli teplému počasí (7 stupňů nad nulou a bezvětří) se tohoto 13. ročníku zúčastnil rekordní počet 15 borců. Na náměstí se nás v tradičním čase 12:30 sjelo 12, v Červené hospodě se připojil Ivan a na Sádku nás již očekával Radovan a později dorazil ještě Mirek. Tři nováčci Radovan K., Honza V. a Pavel V. výrazně snížili věkový průměr našeho malého pelotonu a přinesli i nové zvyky v podobě pauziček na cigaretku. A nejen pauziček - Pavel mě v nejprudším stoupáku do Chlístova svižně předjel s kouřícím žvárem v ústech, což se mě v prvním okamžiku silně dotklo a chtěl jsem kolo zahodit do škarpy, jít dál pěšky a definitivně ukončit cyklistickou kariéru. Ale nakonec jsem to rozdýchal a ze všech sil jsem se ho jal stíhat. Na Veverce jsme si dali pauzu na slivovičku a mladí kouřovou. Počkali jsme i na Karla, který v Červené hospodě píchl a musel lepit. Po 30 kilometrech jsme skončili jako obvykle v Sádecké restauraci, kde tentokrát bylo docela dost lidí. Na Slavickou jsme vyrazili ještě za světla. Jako tradičně nás opustil Pepa a i Boris vymlouvaje se na jakési schůze či politické rady už na Slavickou nejel. Závěrečný rozbor sezóny proběhl v dobré náladě, dorazili i Radek a Milan, kteří tentokrát nejeli. Barmanka sice byla trochu nevrlá, možná to bylo tím, že 13. ročníku se nemohl zúčastnit Jirka, ale tuto drobnou nepříjemnost bohatě vyvážila přítomnost country kapely, která celý večer vyhrávala hity z období počátků skautingu v Čechách a na Moravě.

Téměř jarní počasí provázelo tento v pořadí již třináctý naší jízdy. Plus 7 stupňů, oblačno, ale bez deště a nepříjemný severozápadní vítr – takové byly podmínky, kdy jsme v pátek 4.1. vyráželi z náměstí. U Cyrila jsme se sešli opět v hojném počtu 13 kusů. Ve Starči se k nám připojil ještě Ivan a na Sádek dorazil stejně jako loni Radovan tentokrát doprovázený novým účastníkem Robertem. Trasu jsme tentokrát vzhledem k nepříjemnému větru a těžko sjízdné zledovatělé lesní cestě přes Zadní horu zvolili o něco kratší přes Stařeč, Čechočovice do Rokytnice a na Sádek. První krátkou zastávku na vydechnutí a zahřátí se slivovičkou jsme nechali na Čechočovice. Počet účastníků této akce pomalu stoupá, ale jak komentoval jeden z nás počet kolujících placatek klesá. Snad je to přibývajícími roky. Stoupák na Zadní horu nám tentokrát znepříjemňoval protivítr, zato z Rokytnice až na Sádek nás už hnal do zad. Jirkovi evidentně tempo zbytku pelotonu nevyhovovalo, tak si dal ještě přídavek do Římova. Na Sádek jsme tentokrát přijeli s předstihem, takže jsme se zdrželi na oběd trochu déle. Farář z šebkovické farnosti, který se zde objevil, nás dokonce zval na nějakou cykloturistickou akci, jejímž cílem bude návštěva zdejšího kostelíku. Cestou zpět do Třebíče jsme se ještě krátce stavili na kafe v hospodě Na kovárně a pak už jen zakončení Na slavické. Cykloplány na letošní sezonu jsme probrali důkladně a přestože se diskutovalo až do pozdních večerních hodin, návraty domů už v hustém dešti proběhly bez problémů

Poslední roky nám počasí celkem přeje a nejinak tomu bylo i v pátek 3.ledna 2014, kdy jsme vyráželi na naši novoroční jízdu. Teplota kolem nuly, inverze, bezvětří a po sněhu ani památky. Začali jsme jako obvykle v 12:30 z náměstí od Cyrila a k vyjíždějícímu počtu 13 lidí se ještě u Krahulova přidal Ivan. Vzhledem k ucházejícímu počasí jsme zvolili delší variantu trasy na Sádek - přes Hvězdoňovice, Pokojovice a Chlístov. Po zdolání chlístovského kopce jsme se dostali nad šedivý příkrov inverzní oblačnosti, takže na nás vykouklo i sluníčko a citelně si i oteplilo. V kopci jsem měl snahu vrátit Pavlovi předloňskou potupu, kdy mě předjel s kouřící cigaretkou v puse, ale moc se mi to nepovedlo. Cigaretu si tentokrát ale zapálit netroufl vymlouvaje se na treninkový výpadek, způsobený srážkou se srnou a následným doléčováním zmodřicovaného těla. Na Sádku jsme lehce poobědvali česnečku se Sádeckou topinkou. Zbytek cesty jsme si chtěli ještě zpříjemnit zastávkou ve Slavicích Na kovárně, ale tentokrát bylo zavřeno, takže jsme pokračovali rovnou do třebíčské hospůdky Na Slavické. Boris, Jirka a Pepa už se závěrečného sezení nezúčastnili. Místo nich však na kole přijel Mirek a přišel nakonec i Michal, který s námi v minulosti několik novoročních jízd absolvoval. Zpočátku se vymlouval po telefonu na jakousi indispozici, kterou však nakonec přišel do hospy za námi přeléčit. Probrali jsme všechno možné, snědli vynikající tmavou klobásku i s chlebem a několik rund zelené proložených jednou balantinkou bylo závěrečným aktem uplynulé cyklosezony.

Páteční slunečné dopoledne a 5 stupňů nad nulou slibovalo příjemný cyklovýšlap. Kolem oběda se však zatáhlo, začalo i drobně pršet a co bylo ještě horší, že se rozfoukal docela silný západní vítr. Nicméně ani tyto zhoršující se podmínky nezabránily, aby na jubilejní 15. ročník vyrazilo od Cyrila 12 borců (Franta, Petr K., Petr R., Karel, Víťa, Pavel M., Pavel V., Boris, Pepa J., Roman, Jirka a Pepa M.). Startovní foto díky vybitým baterkám se tentokrát nevydaří, novoroční přípitek v podobě dobré Víťovy meruňkovice však nechybí. Vyrážíme na v posledních letech obvyklý okruh přes Poušov, Řípov do Červené Hospody. Tady na nás čeká Ivan. Čekáme nějaký čas na Borise, ale ten ještě v Třebíči musel vyměňovat píchlou duši a tak náš minipeloton pokračuje ve stále sílícím protivětru do Krahulova, Hvězdoňovic a Pokojovic zatím bez něj. Na křižovatce za Pokojovicemi se však otočíme a tak do chlístovského kopce už máme vítr v zádech. Na Sádku mělo být tento den zavřeno, ale coby pravidelným novoročním hostům, nám vyšli vstříc a dokonce i česnečku ohřáli. Její nakyslá chuť byla ale neklamný znamením, že polévka už měla svoje nejlepší časy za sebou. Asi pro příští roky toto oblíbené výletní místo coby zastávku na jídlo vynecháme a místo něj raději pojíme Na kovárně ve Slavicích.

Novoroční vyjížďka se tento rok skutečně konala 1.1.2016. Na start z náměstí od Cyrila v 12:30 dorazilo 14 borců, cestou se připojili další dva a do Lipníka "Na třináctku" přijel ještě Jarda s Radovanem, takže nás bylo celkem 18. Počasí nám přálo. Lehký mráz a bezvětří nám umožnilo absolvovat naplánovanou trasu 37 km v plném rozsahu. Po nedobrých zkušenostech z minulých let s kvalitou jídla na Sádku jsme trasu změnili. Jedeme Libušákem přes Terůvky a Střítež na Klučovskou horu. V Lipníku v restauraci "Na třináctce" si dáme dobrou česnečku a nějaké to pivko. Pokračujeme přes Boňov do Ratibořic, Výčap a přes Mikulovice do Slavic na Kovárnu, kde jsme si pochutnali na srnčím guláši a dalších zabíjačkových dobrotách. Vyhodnocení sezony proběhlo jako již tradičně po mnoho let předtím v Třebíčské hospůdce na Slavické a závěr novoroční jízdy se odehrál v baru na Vysočině

Předsilvestrovská vyjížďka se tento rok konala v pátek 30.12.2016. U Cyrila na náměstí se nás tentokrát sešlo 15 a cestou se ve Stříteži připojil ještě Jirka. Přibyli čtyři nováčci na této akci. Pavel a jeho tři kamarádi přijali pozvání a nahradili tak odpadlíky z mladších ročníků. Počasí bylo ideální. Teplota kolem nuly, bezvětří a jasná obloha nám umožnilo absolvovat naplánovanou trasu 37 km v plném rozsahu. V 12:35 jsme tak vyrazili na stejnou trasu jako na nový rok 2016. Jedeme Libušákem přes Terůvky a Střítež na Klučovskou horu. Přestože je silnice z Klučovské hory suchá, dojde kousek za Klučovem k lehkému pádu. Sam, coby staronový účastník slivestrovské vyjížďky trošku pozapomněl na pravidla jízdy v pelotonu a karambol byl na světě. Za ním jedoucí Ivan se kochal výhledy na kouřící věže elektrárny, nestihl zareagovat na Samovo nenadálé zpomalení a v mžiku se tak jeho brada seznámila s tvrdostí zimního asfaltu a zanechala krvavou stopu na silnici. V Lipníku v restauraci "Na třináctce" si dáme dobrou česnečku,kávu,nějaké to pivko a pokračujeme přes Boňov do Ratibořic a Výčap. Tady se krátce stavíme u kamaráda Jirku, který nás pohostí jak se na bývalého starostu sluší a patří. Slanina se špekem a nabídnutá jabkovice nám doplní potřebnou energii na zbytek cesty. Přes Mikulovice dojedeme do Slavic na Kovárnu, kde jsme si pochutnali na hovězím guláši.Vyhodnocení sezony proběhlo jako již tradičně po mnoho let předtím v třebíčské hospůdce na Slavické a závěr novoroční jízdy se odehrál při muzice až do časných ranních hodin v restauraci Na Střelnici.

Osmnáctý ročník našich novoročních jízd se konal v pátek 29.12.2017. Trasu volíme stejnou jak v uplynulých letech a tak na plánovaných 37 km vyráží z náměstí od Cyrila 8 cyklistů směr Libušák, Terůvky a přes Střítež na nejvyšší bod celé trasy - Klučovskou horu. Protože pracovní povinnosti tentokrát některé účastníky akce trochu zdržely, tak se připojují postupně po trase. Na Klučovské hoře já a do Lipníka "Na třináctku dorazí o něco později Petr, Ivoš a Radek. Tím se celkový počet účastníků tohoto ročníku rozšířil na 12. V hospě "Na třináctce" dáváme vynikající česnečku a k ní nějaké to pivko či grog pro zahřátí. Počasí nám přeje, je teplota kolem nuly polojasno a dokonce i stáčející se vítr máme i po opuštění vyhřáté restaurace stále v zádech.

19. ročník našich novoročních jízd se konal v pátek 28.12.2018 a významně se zapsal do historie našich vyjížděk. Až tento ročník byl prvním, kdy se jej zúčastnila také i žena. Linda, poté co jí Boris vylíčil jak úžasné zážitky tato akce přináší, neodolala a spolu se svým manželem Petrem dorazila přesně na čas na start naší jízdy. Dostavili se i dva nováčci - Zdeněk a Luboš, kteří tak nahradili tradiční účastníky jízdy, kteří se z různých důvodů letos omluvili.

Osvědčená trasa z posledních ročníků zůstáva beze změn a tak na plánovaných 37 km za příjemného počasí (slunečno, 5°C nad nulou a lehký severozápadní vítr) vyráží z náměstí od Cyrila 13 cyklistů. Na Stařečce využíváme nově zbudovaného podchodu či podjezdu pro cyklisty pod frekventovanou Sucheniovou ulicí a zamíříme přes Libušák a Terůvky do Stříteže. Na nejvyšší bod celé trasy Klučovskou horu dorazíme všichni bez problémů. Čeká nás tady čtrnáctý účastník letošní jízdy Jirka.

Termín jubilejního 20.ročníku našich jízd jsme museli odložit vzhledem ke směnovému kalendáři a vánočním svátkům až na pátek 10.1. Přestože počasí nebylo vůbec zimní, tak účast byla chabá. Někteří vyměkli kvůli pracovním povinnostem, jiní kvůli nemoci, přičemž u některých absentérů byla závažnost jejich choroby zpochybněna svědectvím dostavivších se účastníků o údajně lehké rýmečce. Až z Hrotovic přijel na silničce i Petr jako letošní jediný nováček našich jízd. Na start nás přišel pozdravit i Milan, účastník mnoha našich minulých ročníků. Na trasu jubilejního ročníku za příjemného počasí kolem nuly a rozpouštějící se mlhy nás tak vyrazilo jen 8. Milan nás na svém minikolečku v Libušáku opustil a vrátil se domů. Před podchodem se přidal ale Jirka, který na start nedojel, neb nechtěl být sledován kamerovým systémem na náměstí.

21.ročník se konal 8.1.2021. Vzhledem ke covidovým opatřením nebylo zpočátku jasné zdali se vůbec uskuteční. Nakonec jsme se ale netradičně sešli u prodejny Bernard na Stařečce a v omezeném počtu účastníků jsme vyjeli na Klučovskou horu a do Lipníka. Závěrečné vyhodnocení se vzhledem k zavřeným hospodám uskutečnilo za dodržování přísných protiepidemiologických opatření v Petrůvkách v garáži.

22.ročník se konal 7.1.2022. Sešli jsme se stejně jako loni před bývalou prodejnou Bernard na Stařečce v 12:30 v počtu 9 lidí a za krásného a slunečného leč trochu mrazivého počasí jsme vyrazili směr Sádek. Po vystoupání nad Čechočovice volíme trasu lesem po zámecké cestě přes Zadní horu a pak dolů ke Kojeticím. Na Sádku nám Luboš nabídl zabíjačkové specialitky. Tak jsme si dali uzenou polévku s vynikajícím pečeným masem a nějaké to pivko. Později dorazil i Pepa a Petr L. Zavzpomínali jsme i na naše kamarády Ivana a Karla, kteří už jsou v cyklistickém nebi. Ze Sádku jsme ještě za sluníčka vyrazili přes Mikulovice a Slavice do místa našeho tradičního zakončení novoročních jízd - na Slavickou, kde jsme 22. novoroční jízdu zhodnotili a probrali plány na nastávající sezónu.

23.ročník se konal v pátek 6.1.2023. Po dvouleté přestávce způsobené covidovými restrikcemi, kdy jsme raději startovali z méně exponovaného místa, jsme se tentokrát sešli opět na náměstí u Cyrila. Počasí tříkrálového dne vůbec nepřipomínalo zimu. Polojasno a 8°C možná mělo vliv i na bohatou účast. Z nově rekonstruovaného třebíčského náměstí nás krátce po poledni vyrazilo jedenáct, cestou se pak přidal ještě oba Petrové. Trasa byla tentokrát zcela odlišná od posledních ročníků. Návrh, vydat se do oblíbené restaurace Kolnička v Lukách nad Jihlavou kolmo a pro návrat zpět do Třebíče využít služeb Českých drah, přivítali všichni účastníci. Takže po asfaltové cyklostezce dojedeme přes Poušov, Sokolí, Přibyslavice, Číchov, Bransouze až do Smrčného. Pak kousek po rozbahněné louce dál do Přímělkova a pak zase po asfaltu až do Luk nad Jihlavou. Po 30 km se usadíme v nové části Kolničky. K jídlu si většina dá vynikající tvarůžkový tatarák a k tomu dvě piva. Jako pozornost podniku dostaneme i hruškovici. Barmanka nám donese i kýbl vody na umytí zabahněných kol, abychom ve vlaku neumazali vagónky. Vlak v 16:08 v pohodě stíháme a i přes trochu nesouhlasnou reakci průvodčího se i s koly naložíme do vlaku. Je nás prý moc a měli jsme se dopředu objednat, ale nekonec to zkousl a poskytl nám i hromadný lístek za zvýhodněnou cenu. Po vystoupení na třebíčském nádraží jedeme již za tmy na tradiční zakončovací destinaci na Slavickou, kde proběhlo závěrečné posezení a rozbor sezóny stejně jako i v uplynulých ročnících. Cesta ze Slavické domů v sedlech biků byla tentokrát dramatičtější a trochu i připomněla rok 2006. Snad příliš rychlá jízda anebo nedotažené parohy nebo něco úplně jiného způsobily nepříjemný karambol jednoho z nás a nutnost zásahu IZS. Vše nakonec ale dobře dopadlo a kromě odřenin a pár stehů v obličeji nezanechala tato scénka žádných dalších následků.